Nominace
Druhý ročník soutěže Cena krajiny Rady Evropy proběhl v letech 2010/2011. Do soutěže byly podány přihlášky ze 14 států.
Projekty nominované do soutěže 2010/2011
Přihlášky si lze prohlédnout na webových stránkách Rady Evropy (viz níže) v anglickém znění;
http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/heritage/Landscape/Prix/Session2010_en.asp
Projekty nominované do soutěže v r. 2008
První ročník mezinárodní soutěže proběhl v letech 2008/2009. Jednotlivé země, které se účastnily této soutěže nominoval své projekty na základ svých státních soutěží nebo svého výběru. Informace získané z oficiálních zdrojů, státních i zdrojů Rady Evropy jsou s různou mírou podrobností a projekty mají velmi široké zaměření, které vychází z kritérií soutěže. Pro naše čtenáře jsme přeložili vybrané části podaných přihlášek se stručnými informacemi o soutěžících projektech a jejich nositelích. /překlad z web stránky: http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/heritage/Landscape/Prix/Session2009_en.asp
a dále odkazy na nominace jednotlivých zemí
Španělsko
organizace: Město San Sebastian
projekt: Park Cristina Enea
Španělská národní soutěž vybírala do mezinárodní soutěže z pěti projektů:
Andalusia: A-381 Jerez-Los Barrios, dálnice v krajině.
Návrh podalo Oddělení veřejných prací a dopravy andaluzské vlády
Baleáry: Nutná měření pro trvalý územní rozvoj Baleárských ostrovů; krajina jako legislativní reference pro ochranu krajiny
Návrh podala: vláda Baleárských ostrovů
Castilla La Mancha: Tvorba sítě archeologických parků Castillie La Manchy;
Návrh podala: vláda Castillie La Manchy
Obec Valencie: Krajinný plán pro metropolitní území města Valencie; územní a krajinné plánování z pohledu Evropské úmluvy o krajině.
Návrh podal: Vrchní úřad pro krajinu oblasti Valencie
Baskicko: Park Cristina Enea
Návrh podal: Rada města San Sebastian
Španělská komise byla tvořena:
prezident jury– generální místoředitel Institutu kulturního dědictví Španělska Ministerstva kultury (poradní hlas)
s právem hlasování:
ředitel Institutu andaluzského historického dědictví a Laboratoře kulturní krajiny, zastoupený architektem IAPH
ředitel Nadace NMAC, Montenmedio současného umění
profesor hodnot krajiny a životního prostředí polytechniky madridské university. Krajinný expert Rady Evropy
starší poradce, Ministerstvo životního prostředí a prostředí venkova a moře. Generální ředitel pro udržitelný rozvoj venkovského prostředí.
vedoucí pro programy kulturní krajiny, ministerstvo kultury, Institut kulturního dědictví Španělska
tajemník jury: krajinný expert
Jury pozitivně hodnotila projekt Cristina Enea Park v San Sebastianu, navržený Městskou radou San Sebastinu jako vhodného kandidáta pro Cenu krajiny 2009 RE. Jeho hodnoty jako základny politiky péče, ochrany a plánování krajiny, v souladu s Evropskou úmluvou o krajině. jsou vysoké. Byl vzat do úvahy jeho trvalý další rozvoj a byl hodnocen jako pozitivní příklad. Účast občanů, povědomí péče o přírodu, kulturu a kvalitu života byla ohodnocena jako výjimečná.
Cristina Enea Park je komplexním projektem města a je výsledek dlouhodobé urbánní politiky. Procedury a technologie užité při tvorbě projektu byly také hodnoceny pozitivně: mezinárodní soutěž na návrh, procedury účasti veřejnosti, přátelská integrace s jinými urbánními projekty a aktivní proces dynamizace kultury.
Z těchto využitelných zdrojů v rastru města, které vývoj vytvořil v průběhu rozvoje a konsolidace města, projekt obnovil zásadní hodnoty jako odpověď na současné a budoucí potřeby.
Francie
organizace: Metropole Lille
projekt: Parc de la Deule
Le prix du paysage 2006 (Cena krajiny 2006)
Na svém jednání 19. září 2006 porota udělila Cenu krajiny Parku de la Deule
Místní správa: Metropole Lille, Communauté urbaine de Lille v čele s Pierre Mauroy
Projektový manažer: franouzsko-belgický tým 3 krajinářských architektů
Předseda poroty: ředitel odboru Příroda a krajina
Členové:
– architekt, fakulta architektury, Pescara, Itálie;
– místostarosta metropole Amiens, oceněná Cenou krajiny v r.2005;
– novinář,
– předseda Národní unie krajinářských společnosti (l’Union nationale des enterprises de paysage
– krajinářský architekt, profesor university v Uppsale, Švédsko
– krajinářský architekt, oceněný Cenou krajiny 2005;
– krajinářský architekt, Fransouzská asociace ředitelů parku a zelených ploch (Association francaise des directeurs de jardin et d’espaces verts
– krajinářský architekt, president asociace krajinářských architektů, člen Státní rady
– regionální ředitel pro životní prostředí, Aquitánie ;
– krajinářský architekt, přeseda francouzské federace pro krajinu
– krajinářský architekt, nositel něměcké Ceny krajiny 2005
Hlavní výzvou při tvorbě Parc de la Deute byla změna vzhledu údolí Deute rekonstrukce krajiny a přírodního prostředí.
Hlavním rysem parku je poloha mezi urbanizovanými pruhy a směsí malých ploch zemdělské krajiny, vytváří propojení mezi městským a venkovským obyvatelstvem. Park spojuje venkovské ekonomiky s městem a vytvořil soulad mezi rekreačním využitím a praktickým zemědělstvím. Obnova příměstské rozparcelované krajiny, obnova kvality jejího prostředí, dialog s venkovským obyvatelstvem, to vše mělo svou roli v obnově celé krajiny.
Bylo zváženo, že krajina je klíčovým faktorem ve zlepšení kvality života místních obyvatel. Politickým záměry Metropole Lille bylo vytvořit zelený pás kolem města v souladu s doporučeními Evropské úmluvy o krajině.
Novým rozvojem této donedávna poškozené předměstské krajiny je Park de la Deula pěkným příkladem této politiky. Má snahu odpověděť na potřeby města s tím že současně je užíván jako mimoměstské životní prostředí a spojuje obyvatelstvo k dlouhodobému pohledu na krajinu.
Vybraní kandidáti :
Úprava Mont Lenigo, Město Croisis (department Loire Atlantique)
Parc Fernand Braudel, Město Seyne sur Mer (dep. Var)
Úprava Quai de Rohan-Republic, Město Lorient (dep. Morbihan)
náměstí 8. května 1945, Velký Lyon (dep. Rhone)
Park městské přírody, Město Vileurban (dep. Rhone)
Park de la Deule, metropole Lille (dep. Nord)
Turecko
organizace: Ministerstvo životního prostředí a lesů
projekt: Plán péče o biodiversitu a přírodní zdroje
Podaná nominace obsahuje : přehled systému tureckých národních chráněných území ; pozadí projektu plánu péče o biodiversitu a přírodní zdroje, přípravnou fází projektu, celkové shrnutí.
Finsko
organizace: Ministerstvo životního prostředí
projekt: Plán péče o krajinu Hameenkyrö území národní krajiny
Finská nominace je výsledkem národní soutěže pořádáné ministerstvem životního prostředí. Projekt Plán péče o krajinu Hameenkyrö území národní krajiny obsahuje 3 projekty, které spoulu funkčně souvisejí : Národní krajina Hämeenkyrös ; Péče o životní protředí Národní krajiny ; krajinná tustistika v Hämeenkyrö.
Projekt slouží jako příklad :
1. vytvoření procedur pro účast obecné veřejnosti, místních a reagionálních orgánů a dalších účastníků se zájmem o definici a implementaci krajinné politiky (Evropská úmluva o krajině, čl. 5)
2. zvýšení uvědomění (EúoK, čl. 6A)
3. podpora školních a universitních kurzů, které určují hodnoty spojené s krajinou a výsledky zlepšení její ochranou, péčí a plánováním (EúoK, čl. 6B)
4. zhodnocují krajinu, bera do úvahy výjimečné hodnoty v ní potvrzené účastnícíme se stranami a obyvatelstvem (EúoK, čl. 6C)
Obec Hämeenkyrö je v provincii Západní finsko a je součástí regionu Pirken maa. Hämeenkyrö má 505 km2 a asi 10 300 obyvatel, z nichž 2/3 žijí v urbanizovaném území tvořeném vesnicí Hämeenkyrö a osadou Kyröskoski.
Koordinátory projektu byla místní sdružení a projekt byl vytvořen ve spolupráci s obcí Hämeenkyrö a dalšími místními a regionálním partnery.
Projekt Národní krajina Hämeenkyrö byl realizován unií zemědělských výrobců a vlastníků lesa (Central Union of Agricultural Producers and Forest Owners – MTK) hameenkyroského distriktu. MTK Hameenkyro je místním sdružením, které patří k pirkanmmaské části unie. Byla založena 1917. Jde o nepolitickou nátlakovou skupinu a hameenkyroské sdružení má 600 členů.
Projekt Péče o životní protředí Národní krajiny byl kooordinován pirkanmaaskou větví finské asicoace pro ochranu přírody. Byla založena 1980 s cílem podporovat ochranu přírody a ochranu životního protředí na místní úrovni. Má 70 členů a organizuje přírodní procházky (?) a doborovolnickou péči o krajinu na podporu místní biodiversity.
Projekt krajinná tustistika v Hämeenkyrö je koordinován místním sdružením, které má za cíl rozvoj místních kulturních, společenských a ekonomických podmínek má asi 200 členů a založeno bylo 1933. Zaznamenává místní historii a kulturu a podporuje uvědomění a znalost okolní krajiny u občanů.
Itálie
organizace: shromáždění District Val di Cornia
projekt: systém parků
příklad péče o italskou krajinu od znovu zhodnocení pobřeží ke zvýšení její historické a přírodní identity
přílohy: 4 postery, prezentace nominovaného, DVD – video prezentace, CD – digitální kopie písemných materiálů výše uvedených
provádějící instituce a rozsah:
District Val di Cornia byl formálně ustaven vládou provincie Livorno, 1998, s následným procesem kolektivního a institucionálního souhlasu regionu Toskánska (toskánské regionální rady), privincie Livorno a městských zastupitelstev Campiglia Marittima, Piombino, San Vicenza, Sasseta a Suvereto. Distrikt je založena na souboru vlastních regulací a má nezávislou zodpovědnost za administrativu a technické aspekty a rozpočet stejně jako organizační zmocnění a zmocnění přijímat nové regulace.
Orgány
Shromáždění složené z 18 členů (3 za městské zastupitelstvo, 3 za provinční radu), výkonnou radu která je složena ze starostů Campiglia M-ma, Piombino, San Vicenzo, Sassetta, Suvereto a předsedy, který je vybrán ze starostů.
Rozsah zodpovědnosti
Organizace
Jak Parchi Val di Cornia fungují
…
Obsah prezentace
Výběr italských kandidátů, postupy a motivace
Oblast intervence – Val di Cornia
Systém parku Val di Cornia – kulturní síť parků a muzeí
Báňský archeologický park v San Silvestro
Archeologický park Baratti a Populonia
Archeologické muzeum oblasti Populonia
Pobřežní park Sterpaia
Přírodní park Montioni
Pobřežní park Rimigliano
Lesní park Poggio Neri
Environmentální vzdělávání a didaktické laboratoře
Dějiny krajiny
Experimentální archeologie
Italský kandidát byl vybrán hlavním odborem pro kvalitu a ochranu krajiny, pro architekturu a současné umění (PARC), který kompetentním odborem italského ministerstva kulturního dědictví v oboru krajiny a zvláště pro národní prosazování EÚoK.
Výběr byl proveden v rámci otevřené národní soutěže, podle usnesení CM/Res (2008)3 podle kritérií Ceny krajiny Rady Evropy. Kritéria byla propagována a uveřejněna kampaní v médiích a také zvláštní webovou stránkou (www.premiopaesaggio.it ) v úzké spolupráci s regionálními a místními úřady hlavní italskou nevládní organizací vybranou pro její významný přínos k ochraně krajiny.
Národní porota byla složena z externích expertů (2 osoby), PARC ředitele hlavního odboru a ředitelů svazu pro kvalitu krajiny a plánování a svazu na ochranu krajiny, kteří vybrali italského kandidáta ze 47 podaných dokumentací 19. prosince 2008.
Národní porota vybrala systém parku Val di Cornia jako příklad péče o italskou krajinu, zvláště s ohledem na článek 5 a 6 EÚoK.
Obsah dokumentace
Území zájmu: Val di Cornia
Koordinace nadobecního plánování (čl. 5b,c,d EÚoK)
Systém parku Val di Cornia: kulturní síť parků a muzeí (čl. 5b,c,d, čl. 6 EÚoK)
Environmentální vzdělávání a didaktická laboratoř
Slovinsko
organizace: Biotechnická fakulta lublaňské university
projekt: Regionální členění krajinných typů Slovinska
přílohy:
popis projektu – 24 stran;
CD – regionální členění krajinných typů ve Slovinsku (vč. PowerPoint prezentace;
poster;
kniha: Regionální členění krajinných typů ve Slovinsku – metodologický základ;
kniha: Regionální členění krajinných typů ve Slovinsku – 1 Krajiny alpského regionu;
kniha: Regionální členění krajinných typů ve Slovinsku – 2. Krajiny předalpského regionu;
kniha: Regionální členění krajinných typů ve Slovinsku – 3. Krajiny subpanonského regionu;
kniha: Regionální členění krajinných typů ve Slovinsku – 4. Krajiny krasu vnitřního Slovinska;
kniha: Regionální členění krajinných typů ve Slovinsku – 5. Krajiny přímořského regionu;
kandidát na ocenění: Biotechnická fakulta ljubljanské university
projekt připravili: Oddělení krajinářské architektury
zprostředkující orgán projektu: národní úřad pro fyzické plánování
doba práce na projektu: 1991-1998
Česko
organizace: Klub českých turistů
projekt: trasování a značení turistických cest
Projekt umožňuje přístup do české krajiny prostřednictvím značených turistických cest;
turistické cesty jsou vyznačeny v edici turistických map , které pokrývají celé území republiky;
projekt je dlouhodobý, takže je vnímán veřejností jako přirozená věc, kterou každý zná již od dětství;
hodnoty krajiny jsou tak vštěpovány od dětství již po pět generací.
činnosti:
značení turistických stezek
pravidelná údržba turistických stezek
od r. 1997 přibyly k pěším stezkám také značené stezky lyžařské a cyklistické
vytvořená síť byla vyhodnocena jako jedna z nejlepších v Evropě
edice turistických map Klubu českých turistů
vytvoření pravidel pro pohyb na stezkách v přírodě po kolizích mezi cyklisty a pěšími na značených stezkách
udržování 48 zařízení pro ubytování
pořádání 2 celoevropských setkání (pracovní dílna značení turistických stezek v 2002 a první evropská konference o značení turistických stezek v r. 2004)
Naplnění kritérií soutěže:
trvalá udržitelnost
120. výročí klubu českých turistů v r. 2008;
dlouhodobá občanská aktivita;
environmentální, společenská, ekonomická, kulturní a estetická udržitelnost
ochrana přírody a krajiny je dlouhou dobu součástí činnosti klubu (sekce ochrany přírody byla založena v r. 1922);
značení turistických stezek jako jeden z hlavních přínosů KČT ke ochraně přírody a krajiny;
pomoc při zlepšení krajiny
ochrana přírody je základní součástí programu KČT od založení;
1920 – kampaň za ochranu historických alejí v dobách pozemkové reformy;
iniciativa založení chráněných národních území se zvláštním ochranářským režimem;
1920 - podpis dohody s polským PPT o základech pro založení Tatranského národního parku, který byl založen o rok později;
příkladná hodnota
kvalita systému a způsobu turistického značení v ČR jsou mezinárodně uznávány. Po zapojení do Asociace evropských stezek (ERA) KČT vytvořila a vyznačila 4 dálkové pěší stezky napříč územím ČR;
účast veřejnosti
značení bylo vždy prováděno dobrovolníky – jde o jednou z největších dobrovolnických činností v zemi;
během 2. svět. války mladí lidé ze zakázaných organizací mohly pracovat pod záštitou KČT;
i dnes je více než 10 000 členů KČT mladších 26 let;
zvyšování uvědomění
předpokladem je, že je nejdříve nezbytné seznámit lidi s nejkrásnějšími a zajímavými partiemi krajiny a přírody, který je podél těchto stezek, takže mohou pochopit, proč je nutné chránit přírodu;
v r. 2006 KČT otevřel turistické muzeum ve staré židovské synagóze v Bechyni;
Maďarsko
organizace: Ministerstvo životního prostředí a vod, sekce pro krajinu a ochranu životního prostředí
projekt: Implementace komplexní ochrany přírody a péče o krajinu v oblasti Zámoly
přílohy:
18 stran textu;
10 stran fotodokumentace;
2 mapy;
1 poster;
(CD s dokumenty uvedenými výše);
Organizace provádějící nominovaný projekt:
Nadace ProVértes, založena 1991, v roce 1994 přeměněna na veřejnou nadaci a od roku 1998 je výlučně veřejně prospěšnou organizací. Hlavním cílem založení bylo řešit problém ochrany dědictví (přírodního, kulturního)